Svislé přemístění výkopku, sypaniny, rubaniny a výkopku z kamenouhelných hlušin
Svislým přemístěním výkopku, sypaniny, rubaniny a výkopku z kamenouhelných hlušin se rozumí svislé přemístění bez naložení do dopravní nádoby avšak s vyprázdněním dopravní nádoby na hromady nebo do dopravního prostředku. Obsahem standardu je i vytažení výkopku těženého z prostoru pod základy nebo z pracovních šachet a technologická manipulace a doprava. Popis standardu musí vymezit výšku (hloubku) svislého přemístění a třídu horniny.
Vodorovné přemístění výkopku, lesní hrabanky, kmenů, větví, drnu, pařezů, křovin, zemin schopných k zúrodnění, kamenouhelných hlušin, nánosů z vodních nádrží a rubanin po suchu
Vodorovným přemístěním výkopku lesní hrabanky, kmenů, větví, drnu, pařezů, křovin, zemin schopných k zúrodnění, kamenouhelných hlušin, nánosů z vodních nádrží a rubanin po suchu se rozumí vodorovné přemístění pro všechny druhy dopravních prostředků nebo nošením, bez naložení výkopku, avšak se složením bez rozhrnutí. Obsahem standardu je i jízda loženého vozidla v terénu ve výkopišti nebo na násypišti. Popis standardu musí vymezit vzdálenost přemístění a třídu horniny.
Vodorovné přemístění rubaniny v hoře
Vodorovným přemístění rubaniny v hoře se rozumí vodorovné přemístění rubaniny z horniny I. a II. stupně ražnosti nebo z lité skály ze štol a tunelů k zařízení pro svislé přemístění rubaniny v hoře, bez nákladů na lokotraktor motorový vozík, železniční vozy a bez naložení rubaniny, ale s vyklopením na dopravní prostředek, do zásobníku nebo na terén, jestliže není prováděno svislé přemístění rubaniny v hoře. Obsahem standardu je i vodorovné přemístění rubaniny mimo horu (pokud se toto přemístění provádí stejným dopravním prostředkem bez dalšího překládání) k dopravnímu prostředku pro svislé přemístění. Popis standardu musí vymezit délku dopravní trasy a míru zavodnění rubaniny.
Vodorovné přemístění výkopku a rubaniny po vodě
Vodorovným přemístěním výkopku po vodě se rozumí přemístění bez naložení avšak s jeho vyložením, pro rubaniny se rozumí přemístění bez naložení a vyložení. Obsahem standardu pro přemístění výkopku je i přeložení výkopku na dopravní prostředek nebo složení výkopku na hromadu na suchu: ve vodorovné vzdálenosti těžiště hromady nebo dopravního prostředku na souši do 15 m od přilehlé průsečnice původního terénu (původní břehové plochy) s pracovní hladinou vody a na výšku srovnaného terénu v místě hromady nebo v místě dopravní plochy pro dopravní prostředek na souši do 4 m od pracovní hladiny vody. Uvedenou výšku lze zvětšit a to nejvýše do 6 m, jestliže je vodorovná vzdálenost uvedená v bodě a) kratší než 15 m nejméně o trojnásobek zvětšení výšky přes 4 m. Popis standardu musí vymezit třídu a míru zavodnění horniny a přepravní vzdálenost.
Přehození neulehlého výkopku a neulehlého výkopku z kamenouhelných hlušin
Přehozením výkopku se rozumí přehození neulehlého výkopku z hornin 1 až 7 na vzdálenost do 3 m vodorovně a do 1,5 m svisle, měřeno mezi těžišti hromad. Obsahem standardu práce prováděna pomocí rypadla lopatového kolového a práce prováděná ručně. Popis standardu musí vymezit třídu horniny.
Nakládání, vykládání a překládání neulehlého výkopku, drnu ze skládky, zemin vhodných k zúrodnění, kamenouhelných hlušin, rubaniny z nahodilého nadměrného výrubu v hoře
Nakládáním, vykládáním a překládáním se rozumí nakládání, vykládání a překládání na jakýkoliv nebo z jakéhokoliv dopravního prostředku strojně a ručně. Obsahem standardu pro nakládání, vykládání a překládání na loď je i nakládání, vykládání a překládání na vzdálenost:
do 20 m vodorovně; vodorovná vzdálenost se měří od těžnice lodi k těžnici druhé lodi, nebo k těžišti hromady na břehu nebo k těžišti dopravního prostředku na suchu, do 4 m svisle; svislá vzdálenost se měří od pracovní hladiny vody k úrovni srovnaného terénu v místě hromady nebo v místě dopravní plochy pro dopravní prostředek na suchu. Uvedenou svislou vzdálenost 4 m lze zvětšit, a to nejvýše do 6 m, jestliže je vodorovná vzdálenost uvedená v bodě a) kratší než 20 m nejméně o trojnásobek zvětšení výšky přes 4 m. Popis standardu musí vymezit objem a třídu horniny.
Tabulka I - Stavební jámy
Střední hloubka jámy v metrech | Objem stavební jámy v m3 | ||||
do 100 m3 | přes100 do 1000 m3 | přes 1000 do 10000 m3 | přes 10000 m3 | ||
od | do | Procento z celkového objemu jámy, pro něž se doporučuje oceňovat svislé přemístění výkopku | |||
---|---|---|---|---|---|
1,0 | 2,5 | 100 | 8 | 3 | 2 |
2,5 | 4,0 | 100 | 16 | 7 | 3 |
4,0 | 6,0 | 100 | 24 | 12 | 4 |
6,0 | 8,0 | --- | 40 | 19 | 7 |
8,0 | 10,0 | --- | 55 | 26 | 10 |
10,0 | 12,0 | --- | 65 | 35 | 15 |
12,0 | 14,0 | --- | 75 | 50 | 20 |
14,0 | 16,0 | --- | 80 | 60 | 25 |
Tabulka II – Stavební rýhy
Průměrná hloubka rýhy v metrech | Celkový objem rýhy na jednom úseku v m3 | |||
šířka rýhy do 600 mm | šířka rýhy přes 600 do 2000 mm | |||
při jakémkoliv množství | do 100 m3 | přes 100 m3 | ||
přes | do | Procento z celkového objemu rýhy, pro nějž se doporučuje oceňovat svislé přemístění výkopku | ||
1,0 | 2,5 | 100 | 100 | 50 |
2,5 | 4,0 | --- | 100 | 55 |
4,0 | 6,0 | --- | 100 | 60 |
6,0 | 8,0 | --- | 100 | 65 |
8,0 | 10,0 | --- | 100 | 70 |
10,0 | 12,0 | --- | 100 | 80 |
12,0 | 14,0 | --- | 100 | 85 |
14,0 | 16,0 | --- | 100 | 90 |
Tabulka III Stavební zářezy
Průměrná hloubka zářezu v metrech | objem zářezu v m3 | |||
do 1 000 m3 | přes 1 000 do 10 000m3 | přes 10 000 m3 | ||
přes | do | Procento z celkového objemu zářezu, pro nějž se doporučuje oceňovat svislé přemístění výkopku | ||
1,0 | 2,5 | --- | --- | --- |
2,5 | 4,0 | --- | --- | --- |
4,0 | 6,0 | 12 | 7 | 4 |
6,0 | 8,0 | 36 | 12 | 6 |
8,0 | 10,0 | --- | 23 | 10 |
10,0 | 12,0 | --- | 35 | 15 |
Tabulky koeficientů pro manipulaci s výkopkem při vykopávkách pod vodou
hledisko | koeficient |
Průměrná tloušťka vrstvy horniny | |
do 0,5 m | 1,16 |
přes 0,5 m | 1,12 |
Průměrná tloušťka vrstvy horniny | |
do 0,5 m | 1,25 |
přes 0,5 m do 1,5 m | 1,10 |
přes 1,5 m do 2,5 m | 1,05 |
hornina třídy 1 - 4 | 1,60 |
hornina třídy 5 - 7 | 1,30 |
Změny objemů hornin vlivem nakypření
Třída ražnosti | Součinitel propočtu objemu | |
ze stavu rostlého na nakypřený | ze stavu nakypřeného na stav rostlý | |
litá skála a I. stupeň ražnosti | 1,47 | 0,68 |
II. stupeň ražnosti | 1,37 | 0,73 |
Horniny se třídí do 7 tříd podle obtížnosti jejich rozpojování a odebírání. Tyto třídy se podle dohody nazývají "třídy těžitelnosti".
1. třída
Horniny
2. třída
Horniny
3. třída
Horniny
4. třída
Horniny
5. třída
Horniny
6.třída
Horniny
7. třída
Horniny skalní zdravé, masivní nebo s odlučností polyedrickou, kulovitou, sloupcovou apod. s jednotlivými zaklíněnými hranami, s plochami dělitelnosti sevřenými ve vzdálenosti větší než 250 mm. Patří sem např. křemence, křemité žuly, křemité ruly, diority, diabasy, čediče se silně sloupcovitou odlučností, spility, buližníky, rohovce, gabra, andezity, amfibolity, granulity, granodiority, slepence s křemitým tmelem, rohovcové vápence, žilní křemeny, znělce.
POZNÁMKA:
Třídy dělitelnosti se dají charakterizovat způsoby, jejichž prostřednictvím je možné příslušné horniny rozpojovat.
Osamělé kameny s objemem do 0,1 m3 jednotlivě se považují za součást té horniny, ve které jsou uložené. Jde o kameny, které se ve výkopišti vyskytují nejvýše po dvou na jednom místě a vcelku představují nejvýše 1% objemu daného výkopu.
Kameny a piloty se zatřiďují podle vrstev, v jakém jsou zachované a podle objemu jednotlivých kusů.
Kameny o objemu přes 0,1 m3 jednotlivě se zatřiďují do 5., 6. nebo 7. třídy podle charakteristik, platných pro tyto třídy.
Ražností horniny se rozumí odborně tunelářsky hodnocený souhrn vlastností hornin daných přírodou, které jsou rozhodující pro míru obtížnosti prací při těžení, pro dočasné a trvalé vystrojení výrubů pro stanovení technicky správné a hospodářsky účelné tunelovací metody při zachování maximální bezpečnosti pracujících i konečného díla.
I. stupeň ražnosti
Ražnost I. stupně mají horniny celkem pevné a soudržné, avšak vrstevnaté, rozpukané a lasovité u nichž je nestejná tvrdost jednotlivých vrstev; horniny jsou netlačivé nebo slabě tlačivé, u nichž lze předpokládat ražení bez výstroje anebo jen se zajišťovací výstrojí, ražení porubem a jako ostění užít obkladných až středně tlakových typů obezdívky. Těžení je obtížné a při vrtání zdlouhavý postup. Jsou to povětšině horniny třetí a lehčí skaliny čtvrté těžné třídy. Je-li hornina silně vodnatá, může toto ztížení způsobit přeřazení do II. stupně ražnosti.
II. stupeň ražnosti
Ražnost II. stupně mají horniny málo soudržné, tlačivé, vyžadující současně s výrubem vestavění dočasného vystrojení a ostění tlakových typů. Zpravidla lze užít jen ražby pilířové, tj. nemůže být otevřen další pás, pokud není v předešlém dokončeno ostění. Rozpojování horniny méně obtížné – většinou jen sbíjecími kladivy. Je-li hornina silně vodnatá, může být posuzována jako hornina III. stupně ražnosti.
III. stupeň ražnosti
Ražnost III. stupně mají horniny nesoudržné a zavodněné až rozbředlé, silně tlačivé, které vyžadují ve štole hnané pažení, v plných výlomech nejsilnější vystrojení a zpravidla zvláštní tunelovací způsoby; pro ostění se užívá nejsilnějších tlakových typů. Vyžaduje se velmi opatrný a odborný pracovní postup
Litá skála
Horniny 4. těžební třídy, velmi nesnadno těžitelné, u nichž je postup vrtání minimální a nadměrná spotřeba trhavin pro rozpojení hornin. Pro výlom není potřeba dočasného vystrojení (jen ochranné opatření proti náhodně uvolněným částem horniny ve stropě) a výruby mohou být ponechány bez ostění (skalní průřezy) anebo jen s obkladní obezdívkou minimální tloušťky (postřiky). Těžitelnost je velmi nesnadná, postup vrtání velmi pomalý s nadměrným tvořením prachu.
Stupeň ražnosti hornin se posuzuje podle celkových vlastností horniny a zvlášť podle její těžitelnosti a možnosti vzniku a zvětšování tlaků, nikoliv podle petrografického označení horniny.